Vývojářům z Gameloftu zřejmě nevadí stupňující se pomluvy způsobené vykrádáním obsahu známých her a jejich předělávkou pro iPhone. Jinak tomu není ani v tomto případě. Eternal Legacy je totiž jasnou inspirací legendární japonskou RPG sérií Final Fantasy. Pod D-pad vám tak dostane mladý chlapec jménem Astrian, rebel bojující proti tyranské nadvládě a hledající svého ztraceného otce. Žádný nečekaný děj pro tento typ hry, ale to rozhodně není to nejhorší.

Eternal Legacy je totiž pořádnou směsí všeho možného. Hra pěkně vypadá, dobře se hraje, má spoustu postav a ani příběh není k zahození. Bohužel vše selhává na bodě, kvůli kterému byla hra stvořena - zábava.

Prvním alarmujícím náznakem může být herecký výkon jednotlivých postav. Pro každé RPG je velmi typický nespočet dialogů, přičemž všechny se zde projednávají nahlas. Veškeré rozhovory působí v Eternal Legacy amatérsky a nedodělaně, a proto se později stávají tak rušivým elementem. Pokud ale na příběhu tolik nelpíte, tak všechno rychle vyřeší tlačítko „skip“.

Asi nejdůležitějším aspektem pořádného RPG jsou právě souboje, které jsou tady příliš nudné a nevýrazné. Nepřátelé se potulují různě po celém světě a změnou prostředí se mění i oni. Stačí se k nim jen přiblížit a hra se automaticky přepne do bojového režimu na tahy. Výchozí nastavení umožňuje ovládat pouze Astriana a o zbytek vaší party se zase postará umělá inteligence. Vy si však můžete alespoň nastavit, zda-li se spolubojovníci mají soustředit na útok, obranu či spíše léčení a tak dále. Pokud tedy určíte alespoň jednoho člena k léčení, funguje to velice dobře – na smrt téměř můžete zapomenout.

Každý vyhraný zápas pochopitelně přináší nové zkušenosti, díky kterým se stáváte vyspělejším a silnějším. Automaticky se učíte novým dovednostem a sbíráte fragmenty, které vám dovolují používat nová kouzla, nebo přivolávat do bitev různé bytosti. Kupodivu útok se oproti použití magie téměř nijak výrazně neliší a je shodně silný. A tak se často stane, že před každým tahem dokola mačkáte jen tlačítko útoku, a to včetně soubojů s většími padouchy. Tohle je právě největší kámen úrazu celé hry, který ji sebou táhne ke dnu víc a víc každou další odehranou minutou.

Pokud je Gameloft v něčem mistr, tak určitě v ovládání na dotykových displejích. Tak jako i v jiných hrách tohoto francouzského vývojáře, i v Eternal Legacy je všechno promyšlené a funguje tak, jak má - od běhu, kdy používáte d-pad, až po šikovné a ničemu nepřekážející menu zobrazované během bitev.

Další pochvalu si tvůrci zaslouží za parádní grafické zpracování, kdy hra prostě vypadá fantasticky. Prostředí je otevřené, takže se můžete pohybovat, kam chcete a ještě se navíc pravidelně se obměňuje. Hlavní postavy vypadají parádně a to i zblízka. Astrian je typickým japonským hrdinou se špičatými vlasy a mečem velkým jak on sám, zatímco zastánkyně něžnějšího pohlaví se za své oblečení pokrývající opravdu jen to nejnutnější, vůbec nemusí stydět.

Když se na Eternal Legacy díváme zvenčí, jeví se nám jako vzorný příklad japonského RPG, kterému nechybí krásná grafika, spousta možností a příběh zabírající 8-10 hodin. Hratelnost už ovšem solidně pokulhává, zejména díky dlouhým a hrozně nudným soubojům.