SimCity opravdu patří do zlatého fondu herní zábavy a v 90tých letech si málokterý z hráčů nezkusil postavit, rozvíjet a řídit své město. Herní koncept (který je zachováván prakticky v nezměněné podobě do dnes i ve všech nových dílech včetně této mobilní verze) vytvořil samotný velikán a mistr strategií Sid Meier - autor takových legend jako Pirates, Civilization, Colonization, Alpha Cenauri, Railroad Tycoon a dalších a dalších (pokud neznáte, doplňte si herní vzdělání, nebudete toho litovat).

Genialita Meierových her spočívá v neuvěřitelné komplexnosti a zároveň dokonalé logičnosti a pochopitelnosti - SimCity samozřejmě není výjimkou. Začínáte na zelené louce. Jako první město potřebuje vodu, elektřinu a infrastrukturu (rozuměj silnice). Následně přijdou na řadu stavební plochy pro jednotlivé zóny - obytnou, průmyslovou a obchodní a to přesně v tomto pořadí. Obyvatelé jezdí pracovat do průmyslových (méně pak do obchodních) zón, vydělávají, v obchodních zónách utrácejí a hlavně ze všech příjmů se platí co? Daně! A ty putují přímo do městské pokladny a odtud do vašeho rozpočtu. Nejen prací ale živ je člověk a tak svým obyvatelům krom místa k práci a utrácení musíte zajistit i další potřeby - platit polici, zajistit úklid a odvoz odpadu, vybudovat hřiště, zajistit požární sbor, protože nehody jsou na denním pořádku atd. Bohužel na tom nejste tak dobře jako naše vláda a veškeré náklady musíte velmi šikovně vyvažovat, protože nemáte šanci udělat schodek ve výši několika miliard a zaseknout ho v podobě neviditelné sekyry do zad nebohého daňového poplatníka. Ano, v případě nouze můžete požádat o pomoc banku, ale počítejte s tím, že vše budete muset do posledního centíku splatit, a rozhodně se vám nepodaří hodit tuto povinnost na někoho jiného.

Vše uvedené v předchozím odstavci je jen hrubým nástinem, možnosti časem rostou tak, jak roste a prosperuje vaše město. Úžasné je, že hra umí natolik pohltit, že si vlastně ani neuvědomíte, že z “vesnice” o pár tisících obyvatel najednou řídíte miliónový kolos, kde právě stavíte druhé autobusové nádraží. Kapitolou samou pro sebe jsou pak pohromy - požár, tornádo a zemětřesení, které dokonale prověří funkčnost vámi vybudovaného záchranného systému. Na druhou stranu, snad v žádném městě na světě neudeří tak rychle po sobě požár, tornádo a ještě zemětřesení...

Technické zpracování je (jak bývá u EA zvykem) na úrovni. Grafika budí dojem, že vaše město skutečně žije. Po ulicích jezdí auta, nad elektrárnou a průmyslovými budovami se kupí kouř z jejich komínů, obyvatelé přestavují své domy na luxusnější apod. Hudba a zvuky jako takové mě příliš neuchvátily, javové hry jsme už slyšeli hrát i mnohem lépe. Naštěstí ani jedno ani druhé ke hře nepotřebujete.

SimCity je prostě klasika, která zahřeje u srdce každého stratéga a pokud snad máte budovatelské a vládcovské sklony, pak tady máte šanci je vybít a užít v jedné z nejlepších budovatelských strategiích, kterou už dávno prověřil čas. A teď mě omluvte, zase to zemětřesení... ach jo...