Hned v první vteřině po spuštění jsem měl chvilku dojem, že jsem se “umáčkl” a omylem spustil Street Fighter Alpha - bojovou hru, kterou jsem recenzoval relativně nedávno. Splashscreen, styl menu i design herního loga - vše je tak podobné, až to bije do očí. Sklouzl jsem pohledem o něco níže a vše je jasné - vývojářem hry je Capcom, majitel práv právě na legendu jménem Street Fighter.

Správně tušíte, že podobnost nekončí jen u menu. Capcom ze svého slavnějšího titulu “vytáhl” a okopíroval skutečně vše, včetně jmen a podob “bojovníků”. Těch je k dispozici celkem devět a za jednoho budete hrát, dle své volby, vy osobně. Slovo bojovníků jsem uvedl do uvozovek schválně, vítězství vašeho svěřence totiž nezáleží na tom, jak dobře umí kopat a mlátit, ale na tom, jak to vám osobně umí myslet. Herní obrazovka je rozdělena na dvě části - v levé padají různobarevné kostičky, v pravé stojí váš bojovník spolu s protivníkem. Vaším úkolem je řadit kostky stejné barvy k sobě tak, aby, pokud možno, skládaly obrazce čtverců či obdélníků. Jakmile jich máte 4 a více pohromadě, spojí se a vytvoří jednolitý blok. Dále z horní části padají “kolečka” (nemohu si pomoci, ale nejvíce mi připomínají kotouč pily) - umístěte je ke kostkám odpovídající barvy a šup - kostky zmizí. Čím více je jich pohromadě a čím více jich je spojeno, tím tvrdší úder váš “vyvolený” provede a tím více protivníkovi ubude energie. Krom “koleček” čas od času seshora spadne i diamant. Ten smaže z obrazovky všechny kostky téže barvy - stačí si jen vybrat, na kterou kostku ho necháte dopadnout.

Váš protivník samozřejmě jen tak nestojí a nenechává se zbít - občas provede protiúder. V herním poli vám pak naskáče řada kostek, které čekají na své zhmotnění. Do pěti kol je můžete smazat jakkoliv barevným “kolem”, po pěti kolech na sebe vezmou svou barvu a stanou se klasickými herními kostkami. A věřte, že to ve vašich plánech na vítězství dokáže nadělat pěknou paseku.

Grafické zpracování si toho skutečně hodně bere od výše zmíněného vzoru, a i když grafici vše přepracovali do “dětštější podoby” (což je vzhledem k zaměření hry podle mě velmi dobře), rozhodně nebudete mít problém s identifikací původních postav. Přesto, a nebo možná právě proto, se na hru “dobře kouká” a boje v pravé části obrazovky nepůsobí tragikomicky, nýbrž pouze komicky - což věřím, že byl záměr.

Má cenu o zvucích psát, že si opět berou vzor z jisté hry? :-) Nejsou špatné a ke hře se celkově hodí. Autorům této logické hříčky navíc patří můj osobní dík za to, že při tvorbě sami použili logiku a během vlastní hry vypnuli doprovodnou melodii, která u logických her prostě a jednoduše RUŠÍ.

Pokud jde o celkovou hratelnost - ač možná z předchozích odstavců máte dojem, že herní systém je složitý, věřte mi, dostane se pod kůži velmi snadno. Máte-li tedy rádi logické hry, a unavil vás už Tetris a jiné klasiky, pak Super Puzzle Fighter je dobrou volbou.